Nože Bowie od firmy Cold Steel

Plukovník James Bowie

Jamesův otec, Resin Bowie bojoval ve válce za americkou nezávislost a posléze se stal majitelem většího hospodářství i s plantážemi v okresu Opelousas. Malý James (Jim) i se svým bratrem Rezinem mladším byly svým otcem velmi komplexně vychováváni. Jejich otec byl velký milovník pobytu v přírodě, a tak učil své syny tajům stopařství, lovu a rybaření, stejně jako zacházení se střelnými i chladnými zbraněmi. Na druhé straně, ale nezanedbával i jejich normální vzdělávání. Najal jim soukromého učitele, který je naučil nejen anglicky, ale i francouzsky a španělsky. Kromě toho je tento učitel vychovával v hlubokém náboženském a morálním smýšlení a dokonce je naučil i šermovat-bojovat s mečem. Jak přesně vzniknul nůž Bowie se nedá s určitostí říci, ale jisté je že tento nůž nechal vyrobit Jimův bratr Rezin, který jeden model daroval právě i svému bratrovi. Existuje několik hypotéz a každá uvádí jiného výrobce. Nejznámější varianta je, že nůž vyrobil kovář James Black, další hovoří o puškaři Henry Schivelyovi a další v pořadí je vesnický kovář Jesse Cliffe.

 

Model Natchez Bowie patří mezi největší pevné nože, které firma Cold Steel vyrábí. 

 

V každém případě se traduje, že Jim Bowie už bez darovaného nože neudělal ani krok, i když samozřejmě chodil ozbrojen revolverem a někdy i puškou. Když se ho prý kdosi zeptal, proč nůž nikdy neodkládá, Jim odpověděl: „Protože je vždycky nabitý.“ Příběh, který odstartoval popularitu Jima Bowieho a jeho nože se všeobecně nazývá-souboj na písčině Vidalia. Zde se z dohodnutého duelu, ve kterém byla role Jima Bowieho pouze jako sekundanta, během několika vteřin změnila na obrovskou šarvátku do které se zapojilo cca 10 lidí. V jednom momentě se již několikrát silně zraněný Jim bránil pouze svým nožem a útočníka, který ho bodnul skrytým kordem v holi, zabil. Jim dopadl dobře - přežil, ačkoliv byl třikrát střelen a čtyřikrát bodnut. Přesto však stačil svým nožem zranit několik protivníků - účastníků šarvátky a zabít majora Norrise Wrighta. Trvalo měsíce než se Jimovi vrátilo zdraví a síla. Skutečnost, ale že vyvázl živý i přesto, že v jeden moment na něj zaútočili čtyři ozbrojení útočníci, zcela zaujal lidskou fantazii.

 

Plukovník James Bowie

 

Od té doby se stal nejen Jim Bowie, ale i jeho nůž slavným. Jim se v následujících několika letech zapletl do řady potyček a soubojů, v nichž usmrtil údajně 15 až 20 protivníků. Velice se mu hodil jeho výcvik v šermu z mládí, který pro sebe dále rozvíjel a upravoval. James Bowie později vstoupil do řad texaských dobrovolníků a stal se z něj plukovník. Jako bojovník nepotřeboval žádnou fiktivní reputaci. Každá bitva v jeho krátké kariéře demonstrovala jeho bojové schopnosti. Jim zemřel hrdinskou smrtí při hájení pevnosti Alamo, samozřejmě se svým nožem v ruce. Nože bowie se dodnes těší značné popularitě a to nejen v USA. Existuje také několik škol boje  nožem, které se specializují na boj s nožem typu bowie. Jedním z velkých propagátorů je pan James Keating, který je považován za otce moderní školy boje s Bowie nožem. Zajímavý systém vyučuje také například pan Robert Naki-Besh Redfeather- Mescalerský Apač, který seznamuje své studenty s bojovým použitím velkého nože-model bowie v rámci Apačského válečnického umění-Ghostdog systém.

 

Model Marauder je modernější verze „bovijáku“.

 

 

Laredo Bowie a další varianty bowie nožů od Cold Steelu

Cold Steel vyrábí hned několik nožů, které jsou inspirovány klasickým Bowie nožem. Týká se to například modelů: Natchez Bowie, Laredo Bowie, Marauder, Recon Scout, Drop Forged Bowie, Trail Master, Bowie Bushman a 1917 Frontier Bowie.

 

Model 1917 Frontier Bowie s velkou záštitou ve tvaru písmena S.

 

My se v dnešním článku zaměříme na model pevného nože – Laredo Bowie. Název Laredo je zřejmě inspirován jménem města nacházejícího se ve státě Texas v USA. Celková délka tohoto nože je 400 mm a hmotnost 460 g. Čepel je vyrobena z vysoce uhlíkové oceli SK-5 a rukojeť ze dřeva. Existují ještě varianty vyrobené z  uhlíkové oceli O-1 či VG-1 San Mai III a rukojeti mají vyrobeny z materiálu Micarta. Délka čepele u Laredo Bowie je 260 mm a nůž je opatřen hladkým ostřím a samozřejmě prohnutým hrotem. Tloušťka čepele je 7 mm a rubová strana čepele je od hrotu směrem k záštitě doplněna o 105 mm dlouhé tzv. falešné ostří, které je ale nabroušeno. Záštita neboli příčka má elipsovitý tvar a její tloušťka je 4 mm a délka 64 mm. Je vyrobena z mosazi. Ocelový trn prochází celou rukojetí, která je vyrobená z exotického dřeva Cocobolo. Pouzdro je z kvalitní hovězí kůže a je doplněno o mosazný nýt/háček, který zabraňuje ztrátě nože zastrčeného volně za opaskem.

 

Pro nože typu Bowie je charakteristický  tvar čepele a hrotu. 

 

Různé varianty záštit neboli příček oddělujících čepel od rukojeti.

 

Test nože

V prvním stádiu testu jsem se zaměřil na vyzkoušení ostrosti několika nožů Laredo Bowie. Testoval jsem nejen LB vyrobené z oceli SK-5, ale i model vyrobený z VG-1 San Mai III. Jedním z opravdových specialit je přeseknutí volně letícího papíru o velikosti A4. Nůž toto zvládl naprosto bezchybně. Dále jsem zahrocoval několik větví z listnatých a jehličnatých stromů o různých tloušťkách. Řezal a sekal  jsem i různé materiály-porcoval jsem potraviny (zeleninu, ovoce, pečivo, maso,…). Testované nože vždy fungoval výtečně, svou roli určitě sehrálo i velmi kvalitní nabroušení od výrobce.

 

Modely Laredo Bowie – nahoře nůž vyroben z uhlíkové oceli SK-5 a rukojeť z exotického dřeva Cocobolo. Dole model vyrobený z oceli VG-1 San Mai III a rukojeť z Micarty.

 

Další testy jsem realizoval již jen s modelem vyrobeným z uhlíkové oceli SK-5. Zaměřil jsem se na speciální štípání a sekání, kdy jsem si vypomáhal kusem polena ( silné větve), kterým jsem opakovaně vedl údery do hřbetní části čepele, tak abych přepůlil či oddělil dřevo, které jsem potřeboval naštípat. Chvílemi jsem samozřejmě i silově páčil. Této technice se v oblasti bushcraft a zálesáckých dovedností říká Batoning. Odsekával jsem také několik silných větví ze stromů. Nůž nebyl ohnut nebo jinak poškozen.

 

Zaměřil jsem se i na speciální štípání a sekání, kdy jsem si vypomáhal kusem polena ( silné větve), kterým jsem opakovaně vedl údery do hřbetní části čepele, tak abych přepůlil či oddělil dřevo, které jsem potřeboval naštípat. Této technice se v oblasti bushcraft a zálesáckých dovedností říká Batoning. 

 

Otestovat hrot nože jsem se rozhodl na smrkovém prkně. Provedl jsem více jak 20 bodů s následným vylamováním do různých směrů. Hrot nože nebyl zlomen, ohnut či jinak poškozen. Tento samý test jsem zopakoval na tvrdším (dubovém) dřevě a i zde nůž obstál skvěle.

 

Test hrotu dopadl výborně, nůž nebyl ani po dvaceti bodnutích s následným vylamováním do různých směrů, ohnut či zlomen.

 

Výdrž a razanci tohoto nože jsem testoval například probodnutím několika  pneumatik nebo také několikerým proražením plechu o různých tloušťkách. Laredo Bowie vše zvládl naprosto bez problémů.

 

Probodnout například pneumatiku bylo pro testovaný nůž doslova hračkou.

 

Další částí testu bylo zatloukání dřevěných kolíků a to pomocí ploché části čepele. Při razantním zatloukání mne zajímala odolnost nože a jeho houževnatost při tomto nevšedním použití. Zatloukal jsem několik silnějších  části větví do země,  přibližně 10 cm hluboko. Díky své hmotnosti se tato činnost s nožem dělala výborně.

 

Zahrocování několika větví nebyl pro Laredo Bowie žádný problém. Napomáhal tomu samozřejmě i fakt, že nůž je od výrobce velmi kvalitně nabroušen.

 

Pouzdro je  kvalitně vyrobeno a i z dobrého materiálu (kůže), bohužel ale není opatřeno ani závěsem či průvlekem – pouze speciálním nýtem/háčkem, který zabraňuje ztrátě nože zastrčeného jenom za opaskem.

 

Přeseknutí volně letícího papíru o velikosti A4, který si autor článku sám pustil nedominantní rukou přímo před sebou.

 

Pevný nůž Laredo Bowie naprosto splňuje kritéria klasického nože bowie. Je to pracant na kterého se můžete v jakékoliv situaci vždy spolehnout.

 

Military  model –Recon Scout.