K lovu i k boji

K lovu i k boji

Slavná relikvie Kopí osudu

V pátek 5. dubna roku 33 vedli římští ozbrojenci Ježíše Krista Nazaretského na jeruzalémskou horu Golgota, aby ho tam kolem poledne ukřižovali. Prohlašoval se totiž za spasitele lidstva, a tím podrýval autoritu Říma okupujícího Izrael.

Římané se ho proto potřebovali zbavit, aby tak dokázali, že není žádným mesiášem, ale jen obyčejným samozvaným kacířem. Svědkem Ježíšova ukřižování byl i setník Longin. Nechtěl už prodlužovat Kristovo utrpení na kříži – možná se mu ho zželelo, možná už chtěl mít službu za sebou.

Longin proto přicválal na koni ke kříži a vrazil kopí do pravého Ježíšova boku, aby zkrátil jeho muka. Probodl mu hruď mezi čtvrtým a pátým žebrem. Právě takovým zásahem se římští vojáci při bitvách ujišťovali, že zasažený už nežije.

A právě tímto zásahem kopí osudu vstoupilo do dějin.

(text: https://enigmaplus.cz/)

 

 

 

Vyobrazení setníka Longina, který probodává bok ukřižovaného Ježíše Krista Nazaretského (zdroj https://enigmaplus.cz/ a Wikimedia.org)

 

Kopí je jednou z vůbec nejstarších zbraní lidstva, užívanou již v pravěku. Zpočátku se většinou jednalo o dřevěnou tyč, která byla na jednom konci zahrocená kostěným nebo kamenným nástrojem. Později byl ještě hrot kopí utvrzován v ohni a časem se hrot vyráběl přímo z úlomků kostí či kamenů. Kopí se používalo samozřejmě jak k lovu, tak i k boji. Prioritně se s kopím bodalo a vrhalo. Pro vrhací variantu kopí se vžil název oštěp a ještě dnes je tato zbraň takto nazývána ve sportovní terminologii.

 

 

Repliky pravěkých kopí – s hrotem ze štípaného pazourku a s hrotem zpevněným v ohni.

 

KOPÍ – bodná a vrhací zbraň

Kdy přesně se začalo využívat kopí k vojenským účelům, dnes už asi nezjistíme. Podle dochovaných materiálů je používali již Asyřané a Egypťané, později samozřejmě Řekové a Římané.

 

Asi nejznámější vyobrazení antického válečníka - Leonidas - Sparta (ThoughtCo)

 

Různými typy kopí byly rovněž vyzbrojeni Vikingové, Sasové a Germáni. S válečným kopím se samozřejmě setkáváme i u starých Slovanů. Často se použití kopí kombinovalo se štítem. V raném středověku, měřilo kopí na délku asi 2,5 - 3 m a jeho průměr obvykle nepřesahoval 5 cm. Hrot byl listového tvaru, někdy opatřen křidélky a byl nasazen na ratiště nedlouhou tulejí. V určitém období se stalo kopí hlavní dřevcovou zbraní jízdy. Jeho účinek byl znásoben hybností koně a jezdcem, který při útoku mířil kopím před sebe. Od druhé poloviny 14. století díky zdokonalení plátové ochrany bojovníka začali jezdci používat delších (3 - 3,5 m) a masivnějších kopí. V 15. století se zmenšil hrot a dostal kosočtverečný průřez, čímž se stal průbojnějším. Zcela specifickým typem bylo kopí pro rytířský turnaj.

 

 

Známý obraz od Viktora Vasnetsova - Rytíř na rozcestí

 

U pěších bojovníků v bitvách byly kopí například využívány ve formacích bojových družin – falangách a to k vytvoření nepropustného klínu. Velmi osvědčené byly tzv. píky. Píka byla nejdelší dřevcovou zbraní, jejíž délka byla 4,8 metrů a svůj vrchol si užila především v 17. století. Sloužila k vytváření ochranných plotů proti nepřátelské jízdě a chránila mušketýry při nabíjení. Určitou variantu kopí měly ve své výzbroji dokonce ještě některé armády před 1. světovou válkou. Poslední kopínický útok v dějinách provedla polská jízda v září 1939 při napadení Polska nacistickým Německem.

 

 

Sv. Václav a blaničtí rytíři. Staré pověsti české Aloise Jiráska, 1898, foto © Wikimedia Commons (maloval Věnceslav Černý)

 

Lov patřil v určitém období k privilegovaným zábavám šlechty a později byl i zároveň významnou společenskou událostí. V lesnatých oblastech střední Evropy převládal styl lovu, kdy byla zvěř nahnána do uzavřeného prostoru. Velmi oblíbené byly i štvanice s velkou smečkou psů a množstvím jezdců na koních. Lovci většinou používali kuše, ručnice s kolečkovým zámkem a lovecká kopí. S loveckým kopím se standardně v Evropě lovilo ještě v 18. století. Lovecké kopí bylo většinou na silném dřevěném ratišti, kde byl široký list čepele, který byl doplněn o záštitnou příčku.

 

Fotografie z přednášky o použití historických chladných zbraní – ukázka kopí Boar Spear od společnosti Cold Steel s patrnou příčkou.

Fotografie z přednášky o použití historických chladných zbraní – ukázka kopí Boar Spear s patrnou příčkou.

 

Tato příčka měla zabraňovat vniknutí zbraně příliš hluboko do těla zvířete a také chránila, aby zvíře nedosáhlo na lovce. Pro určitý druh loveckého kopí se vžil také název kančí péro. Toto kopí nesloužilo prioritně k vrhání, ale k bodání. Mělo delší dřevěné ratiště, aby lovec byl od nebezpečné zvěře více vzdálen. Sloužilo jako zbraň, kterou bylo možné poraněné zvěři nebo zvěři chycené do sítě dát v myslivecké terminologii - záraz nebo ji před usmrcením „přidržet“.

 

 

Středověký lov na jelena od Ondřeje Zahradníčka

 

V současné době se vyžívají dva způsoby lovu pomocí kopí (oštěpu). Prvním je vrh kopí ze stromu, či z jiného vyvýšeného stanoviště. V bezprostřední blízkosti zvířecí stezky, návnady nebo napajedla si lovec s kopím vyleze na strom a čeká, až kořist přijde na vzdálenost blíž než 9 metrů. Poté své kopí vrhne na zvíře. Tato vzdálenost se považuje podle odborníků za hraniční dosah v rámci tohoto sólo lovu. Velkými výhodami tohoto druhu lovu je, že minimalizujete možnost prozrazení lovce spatřením i zavětřením zvířete.

 

Vrhání oštěpů a kopí na cíl vyžaduje zvládnutí techniky hodu.

 

Druhý způsob lovu kopím se odehrává na rovině a je daleko obtížnější. Jde o to, že se musíte aktivně dostat do blízkosti zvěře na použitelnou vzdálenost a do samotného vrhu kopím musíte dát větší sílu. Na přesnosti nepřidá ani to, že se vrhá po výrazné balistické křivce.

 

Vrhání na cíl/pařez s modelem kopí Samburu od firmy Cold Steel.

Vrhání na cíl/pařez s modelem kopí Samburu.

 

Naprostou nutností je zde zvládnutá praxe téměř neslyšného pohybu v terénu i s využitím různého krytí. Obecně musí být účinnost lovu kopím samozřejmě podpořena dostatečným tréninkem. POZOR – v České republice se při tomto způsobu lovu dostanete do rozporu se zákonem o myslivosti. Legální je tento druh lovu například v USA, Kanadě a JAR.

 

Lov primitivními zbraněmi, jako jsou například kopí, kuše, luk, apod., jsou v USA, Kanadě a v některých afrických zemích velmi oblíbenou disciplínou. 

 

Kopí made in COLD STEEL

Společnost Cold Steel začala vyrábět některé varianty svých kopí již v roce 1995. Tehdy se jednalo o modely Assegai, Javelin a Boar Spear. V současné době nabízí 9 různých modelů, jsou jimi: Boar Spear, Assegai, Samburu Spear, American Hunting Spear, MAA European Boar Spear, MAA Winged Spear, MAA European Spear, MAA Lance Point a MAA Classic Leaf Shaped Spear.

 

Classic Leaf Shaped Spear, European Boar Spear, Assegai, Boar Spear A to vše od společnosti Cold Steel.

Classic Leaf Shaped Spear, European Boar Spear, Assegai, Boar Spear

 

Varianty Assegai, Boar Spear, Samburu Spear a American Hunting Spear jsou inspirovány různými loveckými oštěpy používanými ve světě a jejich čepele jsou vyrobeny z uhlíkové oceli SK-5. Oproti tomu kolekce MAA -  Man At Arms (Muž ve zbrani) jsou funkční repliky válečných kopí z různých historických období a čepele těchto modelů jsou vyrobeny z oceli 1055 Carbon. Dřevěná ratiště všech modelů od firmy Cold Steel jsou vyrobeny z amerického jasanu (Fraxinus americana). Toto dřevo má výjimečné vlastnosti, je velice tvrdé, pružné a jen těžko podléhá povětrnostním vlivům. K loveckým oštěpům je vždy dodáváno ještě plastové ochranné pouzdro na čepel Secure-ex.

 

 

Vlevo Boar Spear i s koženým pouzdrem, vpravo model Assegai i s plastovým pouzdrem.

Vlevo Boar Spear i s koženým pouzdrem, vpravo model Assegai i s plastovým pouzdrem.

 

 

Zkušenosti a použítí Cold Steel kopí autorem článku Martinem H.

Kopí od firmy Cold Steel vlastním již cca 13 let. První byl model Boar Spear i s koženým pouzdrem, které se v té době ke kopí dodávalo. Boar Spear je inspirováno tradičním středoevropským loveckým kopím. Má pevné a těžké dřevěné ratiště a součástí ocelového hrotu/čepele je i ocelová příčka. Později jsem si pořídil i variantu Assegai a i dvě verze Samburu Spear (menší a větší). Původní oštěpy Assegai byly rozšířené po celé Africe a byla to nejběžnější zbraň vyžívaná před zavedením střelných zbraní. Zulu a další kmeny Nguni z Jižní Afriky byly proslulé používáním Assegai.

 

Fotografie z nácviků hodu s kopím Boar Spear v rámci soustředění DOVEDNOSTI BOJOVNÍKA v klubu ACT.

 

Model Samburu je inspirovaný oštěpem válečníků Samburu z Keni. Každý oštěp Cold Steel Samburu má tři prvky, které je třeba sestavit - ostrý hrot oštěpu ve tvaru listu, který je navařen na ocelový prut a přechází v kovový dutý krček, neboli tulej. Dále opačný vyvažovací jednoduchý kovový hrot, který je také samozřejmě zakončen kovovou tulejí. A černou násadu ze dřeva ořechovce, která je uprostřed a spojuje obě kovové části. Všechny tyto modely loveckých kopí se dodávají již s plastovým pouzdrem Secure-ex.

 

Fotografie z nácviků hodu s modelem Samburu v rámci soustředění DOVEDNOSTI BOJOVNÍKA v klubu ACT.

 

Nejvíce jsme otestovali tyto varianty kopí v rámci specifického soustředění DOVEDNOSTI BOJOVNÍKA, které v našem klubu ACT již mnoho let pořádáme. Na těchto soustředěních jsme používali kopí nejen jako bodnou zbraň, ale i jako vrhací lovecký prostředek. Házeli jsme jak na cíl do dálky, tak samozřejmě i na bližší vzdálenost na přesnost.

 

Fotografie z nácviků hodu s modelem Assegai v rámci soustředění DOVEDNOSTI BOJOVNÍKA v klubu ACT.

 

 

Ideální byly v lese pařezy či staré suché stromy. Ve vrhání do dálky jsme využívali terénní protisvah. V jejich používání se vždy vystřídalo několik desítek lidí a nedošlo k žádnému vážnému poškození. Na samotných hrotech kopí byla jen obroušená povrchová úprava. Bodné techniky s kopím čas od času ještě praktikuji na trénincích se svými soukromými žáky. Nesmím zapomenout zdůraznit bezpečnost při používání těchto zbraní. Myslete nejen na svoji bezpečnost, ale i na bezpečnost okolí, ve kterém s kopím trénujete.

 

 

Bodné techniky realizované na 3D dřevěné figuríně.

 

Použité materiály: Chladné zbraně – Jan Šach, článek Lukem, kopím, harpunou…

Tomáš Prachař a internet

Text a foto: Martin Hradecký

Odeslat článek známému   Vytisknout