Historicky, dlouhý meč představoval výrazný křížový rukojeť a dlouhý, dvojitý okraj čepelí, který byl stejně dobře vyzbrojený jak proti lehkému, tak silně obrněnému nepříteli. Jeho mimořádně dlouhá čepel nabízela dosah a vliv na silné bodavé, řezné a sekací údery, zatímco jeho dlouhá křížová ochrana a těžká hmoždinka byly užitečné pro hákování, údery a rozbíjení. Když se objevilo těžké pancéřové pancéřování, stávky s okrajem byly často opuštěny ve prospěch techniky "Half-Swording"; Kde jedna ruka uchopí rukojeť a druhá rukojeť pro potírání a v boji - aby lépe nasměrovala bod v silném úderu a aby přesně tlačila na malé mezery a spoje v obleku brnění.