TLAČNÉ DÝKY A NOŽE

Historický původ z Asie

Údajný historický předchůdce klasické tlačné dýky je indická zbraň Katar. Katar někdy též nazýván kattari, kataa či bundi, je druh pěstní tlačné dýky, jejíž rukojeť je na rozdíl od tradičních dýk tvořena kovovými tyčemi ve tvaru písmene H, takže čepel se nachází před a současně nad bojovníkovými klouby. Čepel bývá obvykle klínovitá s širším tělem a dosahuje běžné délky mezi 10-50 cm. Tato indická dýka umožňovala velmi silná bodnutí. Hroty některých modelů bývaly ještě zesíleny, aby lépe prorážely kroužkovou zbroj. Dýka Katar se používala tak, že jí válečník uchopil za třmenový jílec (rukojeť) a základně bodal jako by vedl boxerský úder. V tomto momentě ho zároveň chránili protažené výběžky Kataru na jeho předloktí. Tato dýka byla velmi účinná v boji zblízka. Výcvik většinou začínal označením životně důležitých bodů na kresbě lidského těla. Cvičící tyto body velmi pečlivě studoval, protože podle indického bojového umění Kalaripayat, musí student znát nejen techniku ale například i anatomii. V rámci dalšího tréninku se žák učil útočit a vykrývat dýkou z nejrůznějších pozic - v leže, v sedě a samozřejmě ve stoje. Katar se také dost často používal spolu s malým štítkem nazývaným Paričha.

 

 

Indická dýky Katar i s malým štítkem Paričha.

 

 

Období popularity tlačných dýk – Amerika 18. až 19. století

Push dagger neboli tlačná dýka se používala v Americe již cca od začátku 18. století, kdy tuto dobře ukrytelnou zbraň používali nejen obyčejní civilisté ale například i hazardní hráči. Tlačná dýka ve stylu New Orleans byla menších rozměrů a nejčastěji se nosila v pouzdru přímo v botě, nebo uvnitř kabátu pláště. Tato speciální chladná zbraň byla použita v tolika nepokojích, šarvátkách a vraždách, že město New Orleans vydalo v roce 1879 vyhlášku, která zakazovala komukoliv v prostorech města prodávat, nabízet či vystavovat takovouto zbraň na prodej. Jiný druh tlačné dýky vzniknul v San Francisku, kdy celková délka čepele byla delší a štíhlejší než u modelů z New Orleansu. Nosila se ve speciálním kovovém pouzdru s klipsem a zajišťovacím řetízkem.

 

 

Modely tlačných dýk nošených zavěšených na krku.

 

 

Dalším mezníkem v používání tlačných dýk a nožů bylo „šílenství“ kolem roku 1849, kdy právě probíhala zlatá horečka ve státě Kalifornia. Tlačné dýky v této době byly velmi oblíbené u desperátů, hazardních hráčů či banditů. Hlavním důvodem byla skutečnost, že tito lidé se při své činnosti často dostávali do hádek a konfrontací, které občas vyvrcholily rvačkou či ozbrojeným střetnutím. Moment překvapení a zákeřnost zde většinou vítězily. Časem se pěstní dýky a derringery (malé střelné zbraně) staly nejoblíbenějšími skrytými zbraněmi vůbec.

Po občanské válce, kdy civilizace více postupovala směrem na západ, začalo být, jak pro dobrodruhy tak pro gentlemany, nevhodné a nepřijatelné chodit ozbrojený velkým revolverem a nožem Bowie za opaskem. Rostla potřeba co nejmenší palné zbraně a nože, který by se dal ukrýt v kapse nebo zasunout do náprsní kapsy. V průběhu času vznikla ještě další varianta tlačné dýky, která je svou zákeřností naprosto ojedinělá. Jedná se o tlačnou sponovou dýku, která je řešena jako specifické provedení opaskové spony. Při zapnutém opasku je čepel skryta uvnitř opasku.

 

 

Vynikající model opaskové tlačné dýky.

 

 

Charakteristika použití

Hlavní charakteristikou tlačných dýk a nožů je rukojeť, která je umístěna kolmo k ose čepele. Tím, že tato rukojeť výrazně zkracuje celkovou délku zbraně, přispívá k nenápadnému nošení, ale zároveň i zkracuje dosah zbraně. Výhodou této rukojeti je, že umožňuje držet v ruce zbraň a přitom mít volné prsty např. k úchopu či úderu dlaní. Díky tvaru této rukojeti je zde také omezené riziko, že zbraň v průběhu kontaktního boje vypadne z ruky či bude vyražena nebo vykopnuta. Většina zastánců pěstních dýk či nožů tvrdí, že pokud umíte sevřít ruku v pěst a udržíte ji sevřenou, můžete efektivně užívat tuto zbraň. Samozřejmě i zde platí pravidlo, že po určitém tréninku. Nejpoužívanějšími technikami jsou přímé body, které jsou v podstatě přímé údery pěstí. Zde je využívána nejen síla úderu, ale i tlak do směru kam je bod veden. Dále se využívají i jednoduché řezy. Velikou výhodou je zde znalost některého bojového umění či kontaktního sportu. Použití tlačných dýk a nožů lze velmi snadno včlenit do většiny tvrdých bojových stylů Japonska, Číny a Koreje. Taktéž lze využít například znalosti boxu. Tlačnou dýkou lze snadno zasáhnout většinu „ideálních“ cílů jako např. oči, krk, paže či srdeční oblast. Přesto rejstřík použitelných technik je částečně omezen a to hlavně díky pouze jedinému úchopu této zbraně. Tento úchop má dvě varianty – buď je zbraň držena v sevřené pěsti a čepel vyčnívá mezi ukazovákem a prostředníkem nebo je zbraň držena v sevřené pěsti a čepel vyčnívá mezi prostředníkem a prsteníkem. Další rozdělení je také jednoduché, tlačná dýka má ostří na obou stranách čepele, oproti tomu tlačný nůž má na čepeli pouze jedno pravé ostří. Některé pěstní nože jsou využívány i k porcování a stahování zvěře.

 

 

Obrovská škála různorodých tlačných dýk a nožů od sériových výrobců i soukromých nožířů.

 

 

Tlačné dýky od společnosti Cold Steel

Cold Steel již mnoho let vyrábí různé varianty tlačných dýk. Prvními modely byly Safe Keeper I, II a tlačný nůž Safe Keeper III. Bohužel tyto modely se již nevyrábějí. V současné době je v nabídce model Safe Maker I, Safe Maker II, Urban Edge, Mini Pal a Urban Pal. Všechny zmíněné aktuální modely jsou vyrobeny z japonské oceli AUS-8A, což je martenzitická nerezová ocel, kterou společnost Cold Steel používá téměř 30 let. Její předností je nejen vysoká tuhost, ale i dobrá trvanlivost ostří. Rukojeti jsou z materiálu Kraton, což je z ropy vyráběný termoplastický polymer nahrazující pryž. Cold Steel pro tento materiál používá své firemní označení Kray-Ex. U všech modelů jsou použitá samosvorná plastová pouzdra z materiálu označeném jako Secure-Ex. Určitou zajímavostí je, že tvar čepele u modelů Safe Maker I a Safe Maker II je tvarován a vybroušen pouze z jedné strany, z druhé strany čepele je pouze rovná plocha. 

 

  Název            Celková délka          Hmotnost         Délka čepele              Ostří

Safe Maker I             165 mm              96 g                  114 mm                hladké

Safe Maker II            127 mm              65 g                   82 mm                 hladké

Urban Edge               101 mm              54 g                   63 mm     hladké, kombinované, zubaté

Urban Pal                   79 mm               20 g                   38 mm                 zubaté

Mini Pal                     66 mm               14 g                   25 mm                 zubaté

 

 

Aktuální modely vyráběné a nabízené společností Cold Steel.

 

 

 

Test nožů:

Test tlačných dýk jsem zaměřil převážně na bojové techniky, a to hlavně na přímé body a na řezy a seky vedené v různých úhlech. Samozřejmě jsem vyzkoušel i nošení těchto zbraní. Díky vynikajícím plastovým samosvorným pouzdrům je nošení jak v civilním oděvu, tak např. i na taktickém vybavení naprosto vyhovující. Testoval jsem modely – Safe Maker I, Safe Maker II a Urban Edge.

 

 

Přímý bod na 3d dřevěnou figurínu.

 

 

 

Techniky řezů a bodů jsem vyzkoušel i na dřevěné desce s náčrtem lidské postavy.

 

Rychlý přímý bod jsem testoval přímo z tasení z pouzdra. V první fázi jsem si označil na dřevěné desce prostor o velikosti 5x10 cm. Provedl jsem 15 přímých bodů i s tasením nože ze skrytého nošení zbraně. Pěst jsem měl instinktivně ve vertikální poloze a vždy jsem naprosto přesně trefil svůj cíl. V další fázi tohoto testu jsem umístil nafouknutý balónek do výšky hlavy lidské postavy do kontaktní vzdálenosti, ruce jsem měl před svým hrudníkem v tzv. vyjednávací pozici. Po pípnutí střeleckého timeru (speciálního přístroje na měření rychlosti střelby) jsem co nejrychleji tasil a probodnul nafouknutý balónek. I zde jsem využíval skryté nošení zbraně a to jak z pod trika, tak i zpoza rozepnuté bundy. Hluk prasknutého balónku určil vždy celkový čas. Toto cvičení jsem opakoval 6x po sobě. Naměřené časy byly: 0,84, 0,78, 0,89, 0,91, 0,93 a 0,98 – to znamená vždy pod vteřinu.

 

 

Jako další test jsem umístil nafouknutý balónek do výšky hlavy lidské postavy do kontaktní vzdálenosti, ruce jsem měl před svým hrudníkem v tzv. vyjednávací pozici. Po pípnutí střeleckého timeru (speciálního přístroje na měření rychlosti střelby) jsem co nejrychleji tasil a probodl nafouknutý balónek.

 

Průraznost jsem vyzkoušel na několika balistických vestách. Vesty jsem vždy oblékl na torzo lidské postavy tzv. BOBA. BOB neboli Body Oponent Bag je speciální tréninková pomůcka, která se obecně řadí mezi další evoluční stupeň klasických boxovacích pytlů. Jde o gumovou formu ve tvaru lidského torza i s hlavou, která je vyplněná polyuretanovou pěnou. Použil jsem kus, který již několik let nevyužíváme na klasický trénink, ale jen pro nácvik na střelnici. Balistické (neprůstřelné vesty) jsem použil dvě. První bílou vestu pro skryté nošení – odolnost II.A podle US normy NIJ STD 0101.04 a další modrou vestu pro vnější nošení – odolnost TBO 2CZ/TON III podle CZ normy ČSN 395360. TBO je stupeň balistické odolnosti a TON proti bodným zbraním. Probodnutí vesty pro skryté nošení v odolnosti II.A nebyl pro ani jeden testovaný nůž žádný problém. Nůž vždy „prošel“ skrz kevlarové vrstvy a to do hloubky několika centimetrů ( 2-5 cm) probodl i figurínu tzv. BOBA.

 

 

Probodnutí tělové balistické vesty tlačnou dýkou Safe Macer II.

 

 

Detail vniku nože do balistické vesty.

 

 

Vyzkoušel jsem také i několik řezů do balistické vesty, zde vesta zafungovala výborně a nůž vždy nařízl jen několik prvních vrstev. Lépe se zde choval nůž s pouze hladkým ostřím, zubaté ostří se „zadrhávalo/zachytávalo“v testovaném materiálu.

 

 

Při řezání do balistické vesty se zubaté ostří zadrhávalo o materiál.

 

 

Probodnout druhou balistickou vestu, určenou pro vnější nošení v odolnosti TBO 2CZ/TON III již tak jednoduché nebylo. Podařilo se mi to jen s největším modelem Safe Maker I a to pouze do hloubky několika milimetrů do figuríny BOB. Určitě tedy platí, že tlačné dýky mohou být v kontaktním boji velmi účinné.

 

 

Model Safe Maker I při testování s balistickou vestou pro vnější nošení. 

 

 

 

Bod jsem provedl s maximální razancí.

 

 

 

Nůž prošel pouze několik milimetrů do figuríny BOB.

 

 

Další část testu byla zaměřena na vyzkoušení ovládání pěstních dýk při různých technikách řezů a seků. Testovacím materiálem byla zelenina a ovoce, např. červené a bílé zelí, dýně či pomelo. Provedl jsem jak diagonální, tak horizontální či vertikální techniky řezů a seků, a to ze všech směrů. „Koldstýlácké“ výrobky byly naprosto bezproblémové a přesnost a razance jednotlivých technik uspokojivá a vyhovující. 

 

 

Některé seky a body jsem realizoval na červeném zelí.

 

 

 

Detail modelu Urban Edge se zubatým ostřím v naseknutém stavu v dýni.