VG1 vs. VG10
VG-1 je vysoce uhlíková, molybdenová, nerezová ocel vyrobená společností Takefu Special Steel Co., Ltd. Z Japonska. Není to stejná ocel jako VG-10.
VG-1 má obsah uhlíku (C) v rozmezí 0,95-1,05%, obsah chrómu (Cr) mezi 13,0-15,0%, obsah molybdenu (Mo) mezi 0,2-0,4% a obsahují méně než 0,25% niklu. Během kování vytvářejí Mo a Cr tvrdé dvojité karbidové vazby, které pomáhají zlepšit odolnost proti oděru a korozi oceli. Obvykle se tepelně zpracovává, aby dosáhla tvrdosti 58-61 HRC
VG-1 má výbornou udržitelnost ostří, bodovou pevnost, rázovou a pevnostní charakteristiku mírně lepší než nerezové oceli 440C, VG-10 nebo ATS 34, i když některá z těchto slitin může být v jednotlivých kategoriích lepší než VG-1. VG-1 by mohl být více náchylný k poškrábání než jiné srovnatelné nerezové oceli, ale tyto zprávy byly zpochybněny.
VG-10 je nerezová ocel vyrobená v Japonsku. Jedná se o nerezovou ocel s vysokým obsahem uhlíku obsahující 1% uhlíku, 15% chromu, 1% molybdenu, 0,2% vanadu, 1,5% kobaltu a 0,5% manganu.
VG-10 původně byla zaměřena na japonské kuchyňské nože, ale také si našla cestu do sportovního náčiní. Její tvrdost po zpracování se pohybuje okolo 62 HRC.
Od fy Spyderco pochází tvrzení, že ocel VG-10 je lepší v oblasti odolnosti proti korozi. Z pozorování vyvstalo poznání křehkosti u VG-10 s kterým souvisí vysoká odolnost proti abrazi a stálost ostří. V agresivitě řezu se VG-10 vyrovnávala i S30V. Jasně předčila ve většině nožířských zkoušek oceli 420J2, AUS4-A i AUS8-A. Její malou odolnost proti dynamickému namáhání potvrdily sekací zkoušky.
Souhrnně bych tedy hodnotil takto. VG-10 je tvrdší, odolnější proti korozi, ale křehčí než VG-1. Ovšem subjektivně to podle mě běžný uživatel nerozezná.